In the Beginning

Kdybychom se pořád nepokoušeli začít znovu a hlavně jinak, bylo by mnohem snazší vstoupit do křižovatky na červenou. Díky vyšším kvantovým silám a neurčitelné pravděpodobnosti jsem dnes začala znova, a ne jen pouze proto, že

"Všechno je přespočetné... V hlubibě každého významu smrdí rezignace. Pak zbývá permanentní hra (...), nebo samota, nebo tvorba, která na čas přenese strádání na papír. Je to tak, být tvůrčí není dar, je to volba. (...)".

Pomněnka

I pomněnky mohou zdobit oprýskané zdi prázdného pokoje
svou matně stříbrnou barvou měsíčního dřeva.

Podívej, květina nebeského klidu rozkvetla napříč galaxií,
aby následovala tu nazlátlou smyčku zamlčeného ticha...
dívám se na ni a ona jen malý okamžik spočine ve mně...
a znovu se otvírá jen uvnitř mé hlavy...
cesta do pekel.

Aniž by nastal viditelný pohyb

Kývám se v oprátce nehybnosti pevného bodu

a se všemi významy smrti a starých žen

nesmím zapomenout na dynamickou strukturu jejich

jež nemá! korelát v realitě, snad jen rysy distinkce.

Události nepřináší zastavené okamihy

jen z pavlačů a hospod rytmizují zprozaičtělé promluvy

když nad a kolem ta čarodějnice svědčí jejich existenci

já-ona nikdy souvisle v dostačivosti nezachytí odstín bílé

vrhám... slovy a jsem jimi lapena

zkus si sám pochytat ty zaschlé slzy, střípky magické

ne jen kladivem je možno odsekávat moudrost.