Thursday, July 31, 2008
Tuesday, July 29, 2008
Monday, July 28, 2008
Žijeme tak, jak sníme, totiž úplně sami
"(...) všechno neštěstí v životě přichází ve vlnách. (...) člověk musí počítat, protože každá sedmá vlna je plošší než ostatní. A právě po té člověk musí zkusit jet dál."
Peter Hoeg: Příběhy jedné noci. (str. 190)
Friday, July 25, 2008
Ztracená v peřinách
"Má čistá hlava byla spojena s mrzkostí," pravila. "Chci a nechci, trpím, a přesto pociťuji slast, mám hrůzu ze života a strach ze smrti."
"Všichni jsme nedokonalí," odpověděl mudrc. "Všichni jsme rozpolcení, jsme zlomky, stíny, beztvaré přízraky. Všichni jsme si po mnohá staletí mysleli, že pláčeme a radujeme se."
Marguerite Yourcenarová: Orientální povídky. (str. 87)
Dopisy známým II
Proč nezvolat: "Poutníče, zastav i u mých oprýskaných vrat!" Vždyť takoví jako on nepyšní se bouřkovými mraky ani pobledlou tváří plnou prachu z cest; čím by pohrdl? Snad smyslovostí bez racionality, pobroukáváním si cizích jmen, usínáním s otevřeným sdrcem? Jak by mohl, když přece věří... v něco jistě. A ví, ví, i když možná jen prošel kolem, prokmitl zorným polem, nebo jenom pomyslel. Ano, vytknout by se mu mělo, že často tak pevný ve svých těžkých botách, až nenechává mnoho místa pro kohokoli na lesních pěšinách; tedy kolemjdoucí často bahnem je nucem jít, aby se vyhl a nesrazil, neboť on často zaslepen cestou kráčí v polodřímotě, polosnu neslyše nic než ten hlas. Naslouchá mu tolik, že právě a jedině srážka ho může vyvrátit z té nalajnovanosti. Pak by se zeptal...
Thursday, July 24, 2008
Tristram Shandy podruhé
Škoda by bylo při příležitosti tak významné, při věčném hledání pravdy, nezmínit tento naprosto neuvěřitelný film pojednávající o nenatočitelné předloze, kterou se snaží natočit.
Dopisy známým I
Kdyby tak snadno bylo lze s roprostřenými spirálkami na zmuchlaném polštáři do tmy a ticha říkat, co hlavu tíhou nevyřčeného zaklání k roztříštění... kdyby tak vlaštofky kdysi nehnízdily na telegrafních drátech blízko oken otevírajících se dovnitř a nečepýřily střapečky něhou křídel, pod které slibovaly navždy ukrýt ho i se vším svým... kdybych tak zavolala... zavolám!
Subscribe to:
Posts (Atom)