Až několik měsíců jsem strávila v zajetí této knihy (nutno přiznat, že v tom hrály roli i okolnosti načasování) a věřím, že by si s ní někteří podložili piano... já si ji však na doporučené doporučení raděj přečetla.
Milá Páně je opravdu milá, naivní, hloupoučká idiotka, je to ta pravá pro uvěznění v silách lásky, pro uctívání, pro nádherné sdílení několika okamžiků, pro občasné rozpravy, pro nahlédnutí vlastní nesmyslnosti žití... nějak přesně v tomto pořadí.
Jsou to kilometry čtení, vylévání myšlenek do poslední malinké kapičky, dumání nad nejobyčenějšími každodenními úkony. Tento neuvěřitelně zdlouhavý text je plný úplně všeho, co kdy mohlo člověku problesknout hlavou. A ano, je to také, mimo jiné, milostný příběh; nejprve v tajnosti třpytící se, posléze na světlo špíny proniknuvší.
Opravdu obdivovat autora, neboť rozpracovat několik hodin koupání a oblékání se do desítek stran, je umění, kterým se pyšní málokdo. Tedy pevné nervy!
No comments:
Post a Comment