Jak už to tak chodí, při čtení textů se řetězením dostáváme k dalším textům... v tomto případě jsem se při čtení Ecových Mezí iterpretací kupodivu dostala k velice útlounké knížečce nazvané Šest problémů dona Isidra Parodiho a nejenže jsem povytáhla obočí nad Ecovou intertextovostí, mám na mysli Šest procházek literárními lesy (to přece nemůže být náhoda), také jsem se dozvěděla, že pod autorovým jménem této knihy - Honorio Bustos Domecq - se skrývá dvojce spisovatelů a to Borges a Casares.Nicméně dosti podivování. Tyto problémy, jak značí název, nejsou nic jiného než vraždy, které je třeba vyřešit, ale jednoduše by to v tomto případě ani jít nemohlo, takže čekejte to nejzvláštnější necolumbovské vyšetřování, při kterém se nepohnete z vězeňské cely.
Hutností odkazů k imaginárním spisovatelům a imaginárním dílům se jednotlivé příběhy stávají skoro neprostupné; čtení tedy rozhodně není doporučeno do vlaku či jiných veřejných míst, jinak se může stát, že vlastně nevíte, kdo koho zabil a kdo příběh vypráví.
Už vůbec nepočítejte s tím, že byste byli schopni se držet v proudu myšlenkového toku dona Parodiho. Řešení je vždycky nasnadě, ale až nám to vyřeší... bohužel tedy nezbývá než číst. Nebo bohudík. Jak ten to sakra dělá!
No comments:
Post a Comment