"Dekonstruktivní čtení textu (...) vždy ví, že počátkem významu znaku je stopa jiného znaku, že stopa je ve skutečnosti absolutní počátek smyslu obecně, že tedy čtení jako hledání konečného významu a smyslu nemá smysl, neboť je nekonečné. Vždycky je tu další znak - ten, který není přítomen v daném textu, je mimo, ale je, vždycky je tu další text."
Stanislav Hubík: K postmodernismu obratem k jazyku. (str. 114)
5 comments:
Takové hodně rortyovské, řekl bych. Nikdy jsem si s tím nevěděl příliš rady, protože mi to působilo něco jako epistemologickou závrať:) Snažím se léčit analytickou filozofií, to jsou příjemná sedativa:) Zejména pravidelné dávky Davidsona podle mě můžou pomoct. K tomu nekonečnému derridovskému driftu napsal cosi Eco v Mezích interpretace, nakonec mi byla sympatičtější jeho interpretace Peirce než Derridův postoj. Bylo v tom víc utěchy... Ale jako postřeh je to podle mě zatraceně výstižné!
Já se z toho (i bez toho) taky léčím analytikou, zrovna přecházíme z Frega do Russella... sinn-bedeutung, význam-denotace, smysl-význam, konotace-denotace... prostě radost.
I oddriftováno mám, ale tak nějak stylem: "No, tak to vám nezávidím." (Cimrman). K tomu ostatnímu snad posléze. A dík za znaky:)
Tak konotace-denotace, to je spis Mill, ne?!;) Ale jinak preju pevnou vuli, protoze je to zaprah. Zrovna treba Russell si s terminologii moc hlavu nelamal, takze vysledkem je zmatek a jen zmatek (aspon pro me), s Fregem to taky neni dvakrat jasne. Uz jen vymezeni extenze a intenze a otazka, co z toho a jak zahrnout do pojmu vyznamu. Zrovna si nad tim lamu hlavu... Chystam se potreti na O vyznamu slova vyznam od Putnama, to je podivna divocina:) Btw: u koho tu analytiku provozujete? A bavi te to?...;)
Nu,
zrovna jsme ten pojmový guláš míchali onehdá, četli jsme Fregeho a teď jsem vbořená v Russella (s ním máš naprostou pravdu)...
Na tvrdou analytiku, jak jinak, s mgr. Tvrdým; a s tím bavením ještě nevím, zatím mi přijde, že se logikové snaží obhájit proti filosofům, sice s naprosto přesným vyvozováním, ale bez špetky poetiky:). Ale myslím, že se v tom najdu, jen pobrat trochu té terminologie, načíst nějaké principy, důkazy a paradoxy a snad to půjde.
Mimochodem jsem si všimla, že čteš Peregrinovo sebrání spisů k logice. Já si to z dobré vůle před pár týdny koupila, nářez. Tady zas Kamilka neodhadla hloubku vody. Nicméně se tím snažím pomaloučku prokousávat, teď zrovna taky Putnam.
No, jestli se timhle prokouses, tak klobouk dolu...;) Ja myslim, ze stravitelny je prave Putnam a pri trose dalsiho skoleni i Lewis (ale chce to znat neco z kategorialnich gramatik), zbytek jsou hezke veci, kterym - podle me - nelogik a nematematik porozumi jen pokud disponuje necim jako obecna genialita:)
Post a Comment