Co jsem ještě stihla

S koncem srpna končí i můj měsíc ve znamení brakové literatury a opětovný návrat ke knihám intelektuálně na výši. Ke knihám jistě informačně nabitějším, zpravidla vázaným v pevných deskách, většinou méně vtipným a rozhodně vždy s pochmurnější obálkou.

Tedy jen letem světem čemu jsem ještě věnovala svá unavená očka; byly to shodou okolností dva čtvrté díly (osmého svazku, druhé ságy:)) fantasy příběhů a ač bych nikdy neřekla, že bych někdy mohla říct, že čtverka je šťastným číslem, v tomhle ji křidvíme, opravdu by se v tomto případě oním "do čtveřice všeho dobrého" stát měla. Kavárna Šílenců Laurell K. Hamiltonové je už pro ni typickým městským vyšetřovacím čarodějno-nemrtvým vtipně napsaným příběhem, jen tentokrát konečně s uvolněnější atmosférou, do které není namačkán chtě nechtě hlubokomyslný příběh o záchraně celého lidstva; jakoby si autorka konečně řekla, že si může těch dílů pomalinku psát kolik chce a nenechá se nikým nijak honit ani omezovat. Oddech.

Druhou výše zmíněnou knihou je Requiem pro Slunce Elizabeth Haydonové. Nikdy bych nevěřila, že se znovu do té propletenice mýtů, proroctví, tajemství skrytých hluboko pod zemí i na dnech oceánů, kouzelných předmětů spojených s pěti základními živly a ke čtveřici:) hlavních hrdinů po posledním téměř tisíci stránkovém dílu znovu vrátím. Bylo toho opravdu až přespříliš, až krmně přespříliš, jak by řekli někteří. Ale stránka dala stránku a nebylo to vůbec špatné a konečně se snad všechno uzavřelo a vysvětlilo a i se to dalo sledovat.

Abych pouze nechválila, tak musím dát za pravdu světa znalejším a ohodnotit velice průměrně Pyl Jeffa Noona, ačkoli jsem se dlouho za něj stavěla, tenhle svět je naprosto nestravitelný. Pírka? Dobře. VR? Dobře. Kříženci živočišných druhů intelektuálními bytostmi? Dobře. Ale virus alergie šířící se do reálného světa z matrixu za účelem nesmrtelnosti pomocí květinkové královny? No, co k tomu říct.

Velice příjemně jsem byla překvapena knihou pro mě prozatím neobjeveného autora Jacka McDevitta Pláž Nekonečno. Ani nevím, proč jsem si ji vlastně koupila, ale stalo se a já jsem strávila několik příjemných dní nad oddechovým space operovým příběhem z blízké budoucnosti. Hlavním plusem hlavně bylo, že to byl svět, jako je náš, jen posunutý technicky dopředu. Tedy žádné složitosti v podobně přehnaných nano/techno/bio logií, které často jen pletou. Každý svět nemusí být unikát. Ale tenhle jím rozhodně je.

To by tak asi v kostce bylo vše, snad ještě přidám několik řádek, ještě pořád mi zbývá týden.