Loutky loutek

Poslechněte si tento příběh. Pronesený nahlas slovy medovými jako tepané zlato zavede vás do pobřežního města Saraykeht, jež je svěží jako mořský vánek, zároveň však dokáže být dusící jako ta nejhutnější letní bouře. Dívejte se na tento příběh. Je tím nejbarevnějším vyprávěním, mýtem z jiného světa, z odlišně pojímané kultury, z pospolitosti lidí, kteří si v každé situaci zachovávají svou tvář, úctu i vůči nepříteli, ryzí charakter. Vnímejte a vciťte se do Stínů v létě Daniela Abrahama, neboť právě v tento čas dokážou smyšlené, přesto životem hýřící, jasně prokvetlé vize, přinášející příjemně vlahá slova, zahřát lépe než svařené víno a potěšit mnohem více než jen okamžik trvající harmonie Vánoc a čerstvě napadlého sněhu.
Velká říše, v jejímž čele se skvěl všemi milovaný císař, je již po osm generací v troskách, samosprávu převzala města khaiem, kterých se nepokoje nikdy nedotkly, a vytvořila si síť vládnoucích mechanismů, s nimž stínově ovládají roztroušenou sílu rozbité říše pomocí básníků a moci, jíž vládnou. Život v takovémto uspořádání není snadný, je plný nesrozumitelných významů a především skrytých zkoušek, jež na každém kroku prověřují bystrost či úlisnosti jednotlivců. Není lehké je rozpoznat, natož v nich uspět, jen do široka rozevřené oči a srdce naslouchající i těm nejjemnějším odstínům nenaznačených gest dopomohou v jejich splnění.
Výuka může malého chlapce mnohému pro úspěšný život v tomto světě naučit, ale pouze výjimeční pochopí, že jí lze také něco učinit – postavit se vlastnímu osudu a pokusit se změnit nehostinný pobyt nikým nechtěného a nemilovaného. Stačí naslouchat příběhům andat, zachytit je, tyto myšlenky přenesené do reality, a ovládnout jimi přirozenost věcí, vtisknout látce formu, dát gestu, postoji, znaku ten správný význam. Tento takměř platónský svět, ať už v smýšlení idealistickém či viděném z té stránky politické, není a ani nemůže být bezchybným, vždyť je pouze otiskem idejí, dokonalých a jedinečných, k nimž je však možné prostřednictvím dobra či krásna vystoupat, zahlédnout svět v jeho skutečnosti a zvěstovat jej ostatním. Kdo ale může mít moc a sílu toto učinit?
Krutost, násilí a zloba nejsou odpovědí na vše, jak záhy zjistí Otah, který se změnou postavení z bitého a ponižovaného žáka na bijícího a ponižujícího učitele mění i smýšlení o disciplinaritě a téměř totalitárně strukturovaném prostředí školy. Paradoxně se tím nestává slabým vyděděncem, ale vyvoleným, kterému bylo dovoleno spatřit pravdu a nyní se může svobodně rozhodnout, jak s touto vizí a se svým životem naloží. Jen silný a laskavý se stává básníkem, jemuž je dovoleno spoutat kouzelné andat, jemuž je dovoleno vskutku se vzdělávat; a právě proto od všeho, co jej obklopuje, odchází.
A o co vlastně jde? O moc a peníze samozřejmě, o co jiného by mělo jít; láska a přátelství jsou druhořadými až do okamžiku, kdy se vše otáčí proti vám, kdy pochopíte svou zranitelnost, hloupost a pokoru vůči správnému uspořádání věcí, vůči všeobjímající harmonii, která jedině musí být středem všech zdatností. Tehdy zapadá všechno na své místo, jako klíč do toho správného zámku, a pravý smysl vyvstává v podobě andat. Kolo obchodu se musí pootočit a spustit odlišně hrající a vládnoucí nástroj, jenž nás přinutí vidět starý svět jinýma očima.
Všimli jste si, jak málo už se díváme na hvězdy a sníme? Věřte, že po přečtení této knihy znovu uvěříte v nekonečné tajemno vesmíru, v němž stále ještě mohou existovat příběhy, kterým uvěříme do té míry, že skutečně ožijí. Tam někde, ale přesto. Je to jako padat po zádech do louky plné těch nejprostších květin opájejících nás tou nejsmyslnější vůní. Žádné stíhání prchajícího zlořáda, žádné přehnané a nereálné bitky obnažených svalnatých hrdinů, žádný patos velkých slov a velkých vše zahrňujících příběhů. Pouze ta nejpředstavitelnější představa našeho každodenního života, nejobyčejnější problémy, s nimž se setkáváme na každém rohu, ta nejprostší touha každého z nás najít smysl, radost, štěstí a lásku. A toho všeho se lze vskutku dopátrat. Tedy alespoň na stránkách této knihy, uvnitř tohoto příběhu, ale pro ty chvíle, kdy Stíny v létě čteme a sníme si o nich, to takto naprosto stačí. Jen se toulat bez jasného směru a cíle. To ostatní je jen pochmurná realita.