Kdyby tak snadno bylo lze s roprostřenými spirálkami na zmuchlaném polštáři do tmy a ticha říkat, co hlavu tíhou nevyřčeného zaklání k roztříštění... kdyby tak vlaštofky kdysi nehnízdily na telegrafních drátech blízko oken otevírajících se dovnitř a nečepýřily střapečky něhou křídel, pod které slibovaly navždy ukrýt ho i se vším svým... kdybych tak zavolala... zavolám!
Subscribe to:
Post Comments (Atom)
No comments:
Post a Comment