"Harlan je skvělý. (...) Každý věděl, že je zvláštní. Každý věděl, že to někam dotáhne. Otázka zněla, co s ním udělat mezitím. Tenkrát jsme na to nikdy nepřišli. Ale myslím, že od té doby jsme se poučili.
Tak tedy, na výroční schůzi asi tak před rokem, co tohle píšu, se objevil mladý, šestnáctilený hoch. Byl kost a kůže, prudký, sebevědomý, výřečný a měl IQ, který dělal dojem, že je dvě stě. Hromada z nás se na sebe vzájemně podívala se strachem a jeden řekl, "Je to další Harlan Elison".
A někdo, jehož jméno nebudu zmiňovat, kromě toho, že řeknu, že to byl Robert Silverberg, řekl, "Zabme ho hned teď".
Hugo Story 2 1962-1967 (str. 247)
Tak tedy, na výroční schůzi asi tak před rokem, co tohle píšu, se objevil mladý, šestnáctilený hoch. Byl kost a kůže, prudký, sebevědomý, výřečný a měl IQ, který dělal dojem, že je dvě stě. Hromada z nás se na sebe vzájemně podívala se strachem a jeden řekl, "Je to další Harlan Elison".
A někdo, jehož jméno nebudu zmiňovat, kromě toho, že řeknu, že to byl Robert Silverberg, řekl, "Zabme ho hned teď".
Hugo Story 2 1962-1967 (str. 247)
12 comments:
:-) Tenhle úryvek pochází taky z "Já, Asimova"? Tuhle knihu mám rád a sem tam se k ní vracím. Popravdě řečeno mám raději Asimovovy předmluvy k různým antologiím nebo jeho populárně vědecké eseje, jaké vydával ve Fantasy & Science Fiction, než jeho povídky a romány. Mám radši jeho mozek než jeho literární styl.:-)
To je oprávněný názor, je opravdu spíše tvořitelem perfektních glos a vypointovaných fabulí, ovšem zapojování těchto do čtivých příběhů mu přisuzováno není. Snad je to jen jinak natočeným estetickým vnímáním, já jsem zatím vždy byla příjemně překvapená.
Tenhle úryvek je z Hugo Story, jedná se o čtyři snad nejlepší povídkové sbírky všech dob, bo jsou tam opravdu zařazeny jen ty nejlepší:), a Asimov skrz ně provází, a jelikož zná téměř všechny výherce téhle ceny osobně, pořádně se na jejich účet baví. Jsou to opravdu perličky na dně:).
No já si říkal, že to asi bude z Hugo Story; hned jak jsem odeslal koment, jsem si všiml uvedeného zdroje pod článkem. :-) Já mám tedy doma jen HS 3 a HS 4 (právě kvůli povídkám Harlana Ellisona - v jednom svazku má dokonce hned dvě!) Asimov sám přiznává, že není bůhvíjaký stylista (se skromností sobě vlastní), vlastně pořád ironicky lamentuje, že se mu ti Hugové a Nebuly nějak záhadně vyhýbají. Patří už přece jen do Zlatého věku SF, dneska už je tempo vyprávění zběsilejší a agresivnější, ale jeho Nadace bude patřit do Dvorany slávy už navždycky a každý, kdo nebude chtít být za ignoranta, si ji bude muset přečíst.;-) Ale jestli ti můžu doporučit, sežeň si toho Já, Asimova )pokud jsi to ještě nečetla), to je jeho autobiografie. Mimořádná kniha.
Vím o té knize, dokonce jsem ji i viděla, držela v ruce:), ale sehnat se mi ji ještě nepodařilo... všechno bude, lidi tyhle skvosty rádi prodávají. Jestli můžu doporučit, tak se jukni na www.scifik.cz - je to skvělý antik a každou chvilku tam Hugo Story mají. Vzpomínám, jak jsem je sháněla já (právě kvůli oněm Harlanovým experimetnům) a nejdřív ze všeho četla ty komentáře:). A k Nadaci není co dodat, škoda, že už se nečte, ale vlastně se nečete celkově, takže to vyjde na stejno:)
Taky jsem ze všeho nejdřív, než jsem si přečetl ty oceněné povídky, vrhl na Asimovovy komentáře. :-) Ostatně to samé jsem udělal i u Ellisonových Nebezpečných vizí.
Nadace se čte a číst bude, o to bych se nebál; v oblibě ji mají právě fajnšmekři a ti, co vědí, co pro sci-fi tahle série znamenala a pořád znamená.
Jo a díky za tip, i když opravdovému antikvariátu, ve kterém se na tebe po dosáhnutí staré knážky z toho nejhořejšího regálu snese prach, se nic nevyrovná. :-)
To je sice svatá pravda, každý týden si ji znovu a znovu objevuji, ale bohužel na něco se tam narazit nedá, většinou jsou to jen kusy classické, a to v tom nejhorším slova smyslu, i když zázraky se dějí, že. Asimova jsem tam ještě nikdy nezahlédla:). Mám stejně nejdříve v plánu Robohistorii, což mi chvilku zabere, tedy až se k ní dostanu.
A co se týče Nebezpečných vizí, tak ani nevím, jestli ten poprask kvůli jejich obsahu vůbec stál za to. Ne, že by Harlan neuměl vybrat dobré povídky, ale snad tam měl raději zařadit tvorbu svou, bo ta je tady u nás tak prapodivně roztříštěná, že až nejde skoro zmapovat scifistou, ne tak jinými.
Máš na mysli vydavatelství And Classic blahé paměti?:-)
To, že na Asimova v antíku nenatrefíš, je pro něj ta nejlepší vizitka, nemyslíš?:-) Těchhle knih se lidi jen neradi zbavují... Stejně mi připadá zajímavé, že Asimov může oslovit i mladší/porevoluční generaci čtenářů; kdybych ho měl k něčemu přirovnat, byla by to doporučená školní četba, kterou málokdo čte, jen o ní slyší věčně někoho vyprávět a chválit jí...;-)
Taky bych si od Ellisona přečetl nějakou sbírku jeho vlastních povídek (divím se, že to ještě nikoho nenapadlo! - že by byl tak kontroverzní?).
Na Nebezpečných vizích se podepsal čas a zpoždění, se kterým u nás vyšly. Co je dneska tabu? Už skoro nic, pokud je to dobře napsáno. Přiznám se, že si z té sbírky dneska pamatuju snad už jen Spinradovy Carcinoma Angels (a ty vyšly už dříve v Ikarii) a Zelaznyho Auto-da-fé (a ty už jsem předtím taky četl v jeho povídkové sbírce; mimochodem výborné - Zelazny je vynikající povídkář. Byl by to můj oblíbenec i kdyby nikdy nenapsal Amber.:-)
Už ji mám! Jako by to bylo souzeno, tedy Já, Asimov se lidi přeci jen rádi zbaví... v můj prospěch, samozřejmě. Těším se, až se o prázdinách do toho pustím. Se Zelaznym nemám až tak zkušenosti, vrhla jsem se po hlavě do prvího dílu nekončící řady Amber a musím říct, že mě to docela nudilo, nějak vynechával a přeskakoval to, co bych já považovala za určující. Asi se k němu už nevrátím, ale kdo ví, že.
Hurá! :-) Já si ale myslím, že se do ní pustíš stejně dřív a budeš ji uždibovat po troškách.
Cože, tobě se nelíbil Amber? To mi neříkej ani v legraci. :-) (Ale musím uznat, že Merlinova série, 5.-10. díl, jsou o poznání slabší).
Jestli chceš, můžeš si do svého seznamu přidat Zelaznyho Noc v osamělém říjnu. Je to "zvířecí fantasy", vypravěčem je pes záhadného pana Jacka, který se potuluje nocí se svým dlouhým nožem... nepřipomíná ti to něco?;-)
Nejdřív mě napadlo Simakovo Město, pak asi tisíc jiných věcí, ale docela by mě zajímalo, co je to pravé, zdá se mi to hrozně povědomé.
A teď mě ještě napadl Noonův Pyl... strašná podivnost:)
Ne, myslel jsem Gaimanovu Knihu hřbitova.:-) Mimochodem - v originále se Nik jmenuje Nob?
Post a Comment