Honba za přeludy

Je až s podivem, jak nepředstavitelně chladivá se může jevit galaxie pro lidstvo, které na ni není připraveno. Ovšem s objevem pole masového efektu, této adaptace mimozemské technologie, je lidstvu umožněno nejen létat nadsvětelnou rychlostí, ale také se konečně odpoutat od omezujícího časoprostorového kontinua a začít využívat nových energetických zdrojů, ekologických a environmentálních pokroků. Lidstvo se konečně stává součástí společenství, které obydluje a ovládá galaxii. Jen málokdo si ovšem nyní uvědomí, že nebýt cizáků a jejich vyspělé civilizace, nikdy by nebyli lidé tam, kde jsou: nestavěli by výzkumné stanice v solárním systému, neterraformovali nehostinné planety, ale také by nevedli válku o informace, pokrok a nadvládu s dalšími inteligentními bytostmi. Na druhou stranu kladem jistě může být semknutí lidstva a vytvoření Aliance všech států; politické problémy se tak přesouvají od malicherných pozemských šarvátek na úroveň poněkud vyšší. Rozehrává se zde partie, jejíž vítěz získá naprosto vše.
A Drew Karpyshyn nezvolil pro svou knihu Mass Effect: Zjevení hráče zcela náhodně, jsou vskutku těmi nejlepšími ve svém oboru. Například poručík David Anderson vždy plní úkoly na sto procent, s chladným přístupem k problémům se rozhoduje uvážlivě a správně, je obdivovaný, respektovaný a zásadně nedělá chyby. Na druhé pomyslné židli sedí programátorka Kahlee, ta se na rozdíl od poručíka dopouští na základě vlastního rozhodnutí chyby nezvratitelné, masové. Proto taky neskončí hned v první kapitole roztrhaná na kusy podzemním výbuchem tajné výzkumné základny. Právě tato tajná stanice se stává červenou sedmou ve hře, výzkum se totiž nezabýval ničím menším než umělou inteligencí, což je nejen příčinou prvotního konfliktu, ale také vstupem do pevně hierarchizované společnosti, kde každý musí být v danou chvíli na daném místě. Trestem není pouze vyhazov, ale boj o holý život.
Člověk je v takto vytvořeném světě jen malým pánem, musí se zodpovídat Radě, musí dodržovat stanovené předpisy; byl do tohoto světa pozván, a pokud by jakýmkoli způsobem ohrožoval galaxii, porušil koexistenci spolupráce a jednoty, může být obětován ve prospěch ostatních. A právě tuto reciprocitu lidská rasa porušila svým utajeným výzkumem, svým stálým bojem o moc a předně nejspecifičtější všudypřítomnou lidskou vlastností: konkurencí. Přizpůsobivost a asimilace jednoduše nejsou charakteristickými znaky lidí, a navzdory svým značným nedostatkům se ostatní rasy začínají lidí obávat.
Hlavní dějová linie příběhu je lineárně doplňována a rozvíjena vedlejšími motivy, které dodávají pnutí, nutkání stále obracet stranu za stranou. Dobrodružná výprava je tak zpestřována epizodními událostmi rozšiřujícími strukturu této galaxie jak co do hloubky politických intrik jednotlivých ras, tak co do šířky, neboť se dostáváme na rozličné planety a setkáváme se s jejich obyvateli i jejich neobvyklými schopnostmi, přičemž k otevření a uzavření samotného příběhu slouží klíč v podobě tajemného Artefaktu, který, zdá se, není pouze pozůstatkem starodávné inteligence, ale také zdrojem mnohem nebezpečnějšího pole. Ale tomuto příběhu bude vyhrazeno místo později.
Kniha je pomalu příjemně se rozvíjejícím příběhem, nikterak složitým a svazujícím, přesto lze zde nalézt sdostatek rozličných prvků, postav a situací, kterými je utvářen tento svět, tato space opera.